28. 6. 2018
| Tábor u Brzkova pokračuje. Podruhé v historii jsem letos předal vedení táborů Bobří stopy mezi Brzkovem a Hrbovem nové generaci vedoucích, kteří vzešli přímo z řad někdejšíh táborníků. Stejně jako v roce 2012, kdy se vedení ujali Wapi, Sova, Drobek a Píďa s Ilčou, také letos jsem zavítal pouze na konec stavěčky a první táborový víkend. Odjížděl jsem opět s křikem dětí v zádech a směsí nostalgicky smutných a nadějně veselých positů v hlavě. |
Z vernisáže výstavy Století trampingu jsem zamířil nejprve ve čtvrtek večer k Moukovi, který mě u sebe nechal laskav přenocovat a posléze v pátek ke Kawi a Přebralovi domů, kde jsem strávil osm hodin výpočty do práce. Večer jsem se pak vydal po své oblíbené trase přes Vysočinu do Přibyslavi, kde jsem při počítání velice hezkého sborníku z výstavy necelé tři hodiny čekal v hospodě nad nádražím na Drobka.
| Na tábor letos jelo zejména díky Voltovi a Anežce rekordních 22 dětí a 6 vedoucích. To vyžadovalo taky rekordní počet stanů - na louce u Hrbova vyrostlo celkem 5 indiánských tanů týpí. |
Poté, co již za soumraku dorazila Drobek vlakem z Brna, vydali jsme se přes lesy s těžkou dřevěnou lékárničkou v rukách (nová generace vedoucích je mírně nesvědomitá, takže kromě nafukovacích lodí a kronik nechali v Brně v klubovně taky lékárničku) na tábořiště. Trvalo nám to skoro dvě hodiny, ale přišli jsme dřív než padla na krajinu úplná tma a ještě jsme si stihli s Anežkou, Iličem, Nancy, Doubravkou, Voltou a Očihim popovídat o nadcházejícím táboře a všem, co je v příštích čtrnácti dnech čeká (a nebude toho málo).
| Polovina letošního týmu vedoucích. Ilič, Doubravka a Nancy odpočívají před týpkem v trávě poté, co byla (na stavěčce) všechna práce udělána. |
Na stavěčce jsme strávili poslední dva víkendové dny a ke cti ostatních stavěčkářů nutno dodat, že práce už na nás moc nezbylo. S Drobkem jsme postavili nový veliký ešusovník, společně s vedoucími a Soou, který přijel nedlouho před námi jsme vztyčili nový majestátní stožár a pak už jsme i jen užívali pohostinnosti táborové louky a jejích nájemců. V neděli jsme společně e Sovou vyrazili pěšky do Polné a odtud autobusy s jediným přestupem až do Brna. Ať se tábor vydaří!
| Také letos se stal Ilič hrdým kytaristou tábora. |
|
| Doubravka se na mě od určité chvíle, vždycky, když se ji snažím vyfotit, dívá zhruba takto. |
|
| Nancy marně bojuje anežkou v killbalu. Zkušená tygří drápka si ji během několika sekund namazala na chleba. |
|
| Každý tým vedoucích má svého otloukánka. |
|
| Liška si nenechala nic jen tak líbit. Pěstí pohrozila i fotografovi. |
|
| Drobek už má letošní tábor takříkajíc ve voku. Zítra to vypukne. |
|
| V době nočních hlídek louka stichne a slyšet je jen bublání nedalekého potůčku, občas přerušené zašuměním větví ve větru nebo výkřikem kachen z dalekého rybníka. Na tábor padá noční chlad a zvláštní, tísnivá atmosféra. |
|
| Společná fotka táborníků, vedoucích a trojice stavěčkářů ve složení Čáp, Sova a Drobek. Tábor může směle začít! |
|
| Po cestě zpátky do Polné údolím Šlapanky jsme učinili zajímavý objev. Nedaleko tábora se usadili opravdoví bobři! |
|
|